Konečně našel volné místo, tak si sedl. Opřel si hlavu o ruku a díval se z okna. Ta cesta byla tak neskutečně známá. Znal každý strom, každý dům...Snažil se nemyslet na tu spoustu práce, která ho ještě čeká. Studium mu zabíralo nejvíc času. Navíc musel po nocích pracovat, aby si na školu vydělal. Nasadil si sluchátka do uší a rozhlédl se po spolucestujících, které už většinou také znal.
Zaujala ho jedna tvář. Mladá dívka v jeho věku. Měla tak výrazné rysy ve tváři, že ji nešlo přehlédnout. Její hnědé vlasy jí padaly do obličeje a rýsovaly jej tak jako rám obrazu. Krásného obrazu. Nemohl z ní spustit oči. Uvědomil si to a rychle se zase díval z okna. Ale ten pohled se pořád pokradmu vracel k ní. Četla nějakou knížku a byla tak zabraná do čtení, že vůbec nevnímala okolí. Najednou se zvedla hlavu a porozhlédla se, aby zjistila, kde je.
Pootočila hlavu směrem dozadu a všimla si ho. Seděl u okna, něco poslouchal. Vypadal tak spokojeně. Ve stejném okamžiku se na ni také podíval. Byl to jeden z těch pohledů, od kterých se člověk nedokáže odtrhnout. Prostě se někomu zadíváte do očí a nemůžete se odtrhnout. Oba si to uvědomili a pousmáli se na sebe.
Vlak začal pomalu přibrzďovat jak se blížil ke stanici. Schovala knížku do tašky a zvedla se k odchodu. Napadlo ho, že půjde za ní a pozve ji na drink, ale najednou se nedokázal odlepit z místa. Nohy mu ztěžkly a nedokázal se ani pohnout. Nenápadně se na ni díval dokud mu nezmizela z dohledu. Podíval se směrem k místu kde seděla a všiml si, že tam leží foťá
. Rychle vstal, popadl ho a běžel ke dveřím, které se ale před ním rychle zavřely.
Sedl si zase zpátky a foťák schoval do batohu. Nemohl zapomenout na tu tvář, na ty oči.
Když přišel domů, hodil tašku do pokoje, sedl si, foťák položil na stůl a jen se tak na něj díval a přemýšlel. Chtěl by tu dívku ještě vidět, když tušil že nemá šanci ji vidět znovu. Vzal si foťák do ruky a začal si ho prohlížet. Tak ho napadlo, že by se aspoň mohl podívat jestli tam má nějaké obrázky. Klasické fotky rodiny, nějaká oslava, kamarádi...najednou se zarazil. Viděl sebe jak má hlavu opřenou o ruku a dívá se z okna. Pak ještě pár dalších. Tak ona si ho vyfotila...Proč? Líbí se jí? Proč nic nenaznačila, když se na sebe dívali? Vrátil si fotky na začátek a pozorně sledoval ty domy, před kterými byla vyfocená se svými kamarády.
Bylo mu to povědomé, ale nemohl si uvědomit co je to za čtvrť. Schoval foťák do bundy, vzal kolo a jel se projet. Nevěděl kde má začít hledat. Vlastně ani nevěděl co by dělal, pokud by ji znovu spatřil. Jenom věděl že ten dům musí najít. Zajel do boční ulice a zastavil se. Znovu vytáhl foťák a projížděl znovu ty fotky. Už je skoro znal nazpaměť, kolikrát se na ně díval. Najednou mu došlo kde by ten dům mohl být. Sedl na kolo a během čtvrt hodinky byl před ním. Klasický rodinný dům, žádný přepych, ale na úrovni. Ještě jednou se podle fotek ujistil že je to opravdu ten dům a jel zpátky domů.
Tam našel krabičku a do ní vložil foťák. Napadlo ho, že dá ještě do krabičky lístek se jménem a číslem. Ale co když má ta dívka přítele, který tu krabičku otevře za ni? Jak by mu to asi vysvětlila? Něco ho napadlo...Krabičku zavřel a znovu se rozjel k tomu domu. Když byl u něj, položil kolo na trávník a došel ke dveřím. Když zazvonil, nikdo neotvíral. Ještě párkrát zazvonil, pak sáhl po klice a zkusil otevřít. Zamčeno nebylo a dveře se otevřely. Sevřel se mu žaludek při představě že tu dívku znovu uvidí. Tolik by se jí chtěl zeptat proč ho vlastně fotila.
Našlapoval potichu, z jednoho z pokojů se ozývaly hlasy. Najednou dostal strach. Cítil to samé jako v tom vlaku když chtěl jít za ní a někam ji pozvat. Položil krabičku na stolek a rychle odešel. Potichu za sebou zavřel dveře a jel domů.
Když otevřela dveře, přemýšlela co si udělá k jídlu. Najednou si všimla krabičky. Dárek to evidentně není, bylo by to zabalené. Zvědavost jí nedala a krabičku otevřela. Nevěřila vlastním očím...její ztracený foťák. Kdo ho sem donesl? Jak se to sem vůbec dostalo? Pak si všimla papírku na dně krabičky. Lístek vyndala, sedla si a po tváři ji pomalu stékala slza...přehnutá fotka toho kluka z vlaku a dole nakreslené srdce.
